Většinu peněz spolkla téměř totální rekonstrukce budovy čp. 11, z níž zbývaly jen části obvodových zdí. Nezúčastněného pozorovatele proto může napadnout, jestli je vůbec rentabilní realizace takového projektu za takových podmínek. Navazující dům čp. 56 nebyl do projektu zahrnut, proto jeho rozpadlou fasádu směrem do dvora zakrývá rašlová síť. Venkovnímu vstupnímu prostoru dominují gabionové zídky, které u budovy infocentra tvoří napodobeninu „keltské hradby“, což kupodivu

nepůsobí úplně špatně. Zřejmě proto, že „v jednoduchosti je krása“, což však neplatí pro vnitřní expozici muzea. Zdůrazňuji slovo „muzea“, protože sami provozovatelé takto expozici infocentra označují. Ostatně vybírají i vstupné 50 Kč, oproti běžným infocentrům poskytujícím služby zdarma. Z toho ovšem pramení problematičnost zvolené koncepce. Muzea jsou totiž především od toho, že „získávají, uchovávají, zkoumají a VYSTAVUJÍ HMOTNÉ DOKLADY za účelem studia, vzdělání, výchovy…